JAK PSÁT DIPLOMOVOU PRÁCI
-
Nápad – aneb než začneme psát diplomovou práci
Před začátkem psaní diplomové práce je potřeba si uvědomit:
-
O čem chci psát?
-
Je to, o čem chci psát, dostatečně zmapované? (Pokud neexistuje dostatečné množství literatury, nemám se o co opřít. Na druhou stranu, pokud daný problém není zmapovaný, mohu volit formu diplomové práce jako mapující výzkum nebo deskripce)
-
Kdo a kdy se již podobnému nebo stejnému tématu věnoval přede mnou? (Aby se nestalo, že objevuji již dávno objevené)
-
Existuje dostatečné množství relevantní literatury? (Internetové zdroje většinou nenabízejí důvěryhodnou literaturu, mezi důvěryhodné internetové zdroje v oboru psychologie patří: PsyLit, Psychological Abstracts, Current Contents, apod) Vhodné časopisové zdroje jsou např. Československá psychologie, E-psychologie (časopis online), Abstrakta, Psychologie v ekonomické praxi, British Journal of Clinical Psychology, The Quarterly Journal of Experimental Psychology, Annual Review of Psychology, American Psychologist, Journal of Personality and Social Psychology, apod.
-
Jak široké je dané téma? (Čím širší téma si zvolím, tím obtížnější, vágnější a nejednoznačnější je jeho zpracování. Proto je dobré zvolit si co možná nejúžeji definované téma. Např. NE: Vliv rakoviny na osobnost člověka, ale ANO: Vliv rakoviny žaludku na emocionální složku osobnosti člověka)
Na začátku je vhodné brainstormingem vygenerovat velké množství nápadů (tyto nápady mohou mít formu otázky) a potom z nich vybrat ten, který splňuje výše uvedená kritéria co nejvíce. To se neobejde bez zkoumání a četby odborné literatury.
-
Stanovení hypotézy – po výběru vhodného nápadu
Definování hypotézy je proces, kdy původní otázku nebo nápad formulujeme do podoby výzkumného problému. Můžeme např. ověřovat, zda existuje vztah mezi určitými proměnnými, jaké povahy tento vztah nabývá, zda je kauzální nebo ne apod.
Při stanovování hypotézy je potřeba přesně volit slova a dbát na to, aby hypotéza byla ověřitelná.
-
Vhodný výběr a sestavení výzkumného projektu – aneb volba vhodné metody – následování cesty k cíli.
To, jak formulujeme základní hypotézy, předurčuje, jaký typ výzkumného projektu a jaké metody výzkumu zvolíme.
Co je potřeba si uvědomit, pokud sestavujeme výzkumný plán:
-
Jak obtížně (snadno) se bude vybírat výzkumný soubor (např. Pokud se rozhodneme zkoumat populaci injekčních uživatelů drog, která je obtížně dostupná, pravděpodobně bude nejlepší zvolit lavinový výběr osob do souboru. Pokud potřebujeme kontrolní skupinu se stejnými parametry, jako má skupina experimentální, pak je vhodný stratifikovaný výběr)
-
Jaký výzkumný problém řešíme
-
pokud řešíme kauzální vztahy mezi proměnnými, bude nejlepší zvolit experiment. (Např. Závisí výše výkonu v inteligenčním testu na intenzitě osvětlení v místnosti?)
-
pokud nás pouze zajímá, jestli mezi dvěma či více proměnnými existuje vztah (korelace, neboli souvztažnost), volíme neexperimentální výzkumný plán, jako je např. „ex post facto“. (Např. Existuje vztah mezi kouřením a onemocněním rakovinou plic?)
-
pokud mapujeme problém, který ještě nebyl dostatečně prozkoumán, volíme sondu nebo mapující studii, ty mají deskriptivní charakter.
-
Zda budeme manipulovat s proměnnými nebo ne a jak budeme kontrolovat vliv nežádoucích proměnných. Známe všechny nežádoucí proměnné, které mohou výsledek zkreslit?
-
Jak budeme analyzovat a interpretovat výsledky?
-
Budou naše výsledky použitelné v praxi? Budou přínosné pro teorii nebo užitečné pro populaci?
-
-
Samotné psaní diplomové práce
A. ABSTRAKT - ABSTRACT
V českém a v anglickém (či ruském) jazyce shrneme, čím se práce zabývá – cíl, zmíníme použité metody, metody statistické analýzy, pokud je práce výzkumná, nebo různé přístupy, pokud je teoretická, k čemu jsme dospěli, co jsme zjistili, jaké jsou závěry nebo aplikace do praxe.
Přestože je abstrakt na začátku práce, je nejlepší psát jej až poté, co dopíšeme práci, protože máme jasno, jaké myšlenky jsou nejdůležitější. Měl by obsahovat cca 300 slov.
B. KLÍČOVÁ SLOVA – KEY WORDS
Po abstraktu v češtině a angličtině (ruštině) následuje cca 4-6 klíčových slov, tedy podstatných termínů, které práce zmiňuje.
C. ÚVOD
Do úvodu píšeme motivaci – tedy proč jsme si zvolili daný problém a proč se jím chceme zabývat do hloubky. Co chceme výzkumem zjistit nebo dokázat.
Dále v úvodu stručně charakterizujeme daný problém. Pokud samostatnou kapitolu přímo nevěnujeme historii dané problematiky, hodí se pár řádky zmínit se o tom v úvodu.
Úvod by měl také podat přehled toho, co se již o dané problematice zjistilo.
Je vhodné, aby úvod obsahoval krátké definování problému.
D. STAŤ
Pokud se jedná o čistě teoretickou diplomovou práci:
V tom případě diplomová práce obsahuje pouze teoretickou část a to je těžiště celé práce.
Teoretická práce by měla být členěna do KAPITOL
Kapitoly mohou být členěny do PODKAPITOL a jsou číslovány. Např.
3 Historie Rudolfova
-
Vznik Rudolfova
-
Vypálení Rudolfova Budějovicemi...
Řazení kapitol a podkapitol by mělo být logické, celý text by měl postupovat od nejširšího vymezení k nejužšímu, tedy k jádru daného zkoumaného tématu.
Cílem teoretické diplomové práce je poskytnout teoretické zázemí problému a podat přehled prací, které se podobným problémem zabývaly.
K tomu patří umění správně citovat. Způsob citací byl předepsaný československou státní normou, ale je možné jej dohledat např. V časopise Československá psychologie. Obecně platí zásada, že to, co citujeme, se musí vyskytnout v seznamu použité literatury, který uvádíme na konci diplomové práce.
Citovat můžeme několika způsoby. Nejčastější je následující forma citace:
-
pokud citujeme autora nepřímo, text není v uvozovkách, ale uvedeme např. Podle Nováka (1992) je produktivita prasat v Číně... . A odkaz uvedeme za diplomovou prací v seznamu použité literatury. Např. Tedy:
Novák, J.: Produktivita prasat v Číně. Praha, Státní zemědělské nakladatelství 1992.
-
U nepřímé citace, kde ten samý autor má dva zdroje vydané ve stejném roce, je potřeba, abychom oba zdroje rozlišili. To můžeme udělat následujícím způsobem Novák (1992a)...Nesmíme pak to samé písmeno uvést i do použité literatury vzadu.
-
Při přímém citování citujeme daný text doslovně, v překladu cizojazyčný ekvivalent uvedeme pod čarou a do textu píšeme překlad. Nesmíme zapomenout na uvozovky a do odkazu uvedeme i číslo stránky. Např. Novák (1992, s. 360) tvrdí: „Pokud praseti dáme nažrat desetkrát denně, stoupne jeho produktivita masa třikrát...“ nebo: „Produktivita prasat neklesá, když prase žere málo často, ale kvalitní stravu.“ (Novák 1992, s. 350). Příslušnou literaturu opět uvedeme v seznamu použité literatury podobně jako v minulém případě.
Pro čistě teoretickou diplomovou práci by měla být těžištěm kapitola DISKUSE. V diskusi porovnáváme výsledky ostatních prací, srovnáváme je s našimi myšlenkami i mezi sebou navzájem a vyvozujeme závěry, hypotézy a přínos pro praxi.
Každá práce by měla vyústit v hypotézy, které navrhneme k příštímu výzkumu. To, že je možné závěry z diplomové práce použít v praxi nebo pro podporu určité teorie, je přínosem práce a znamená to, že psaní práce nebylo ztrátou času, ale má reálné využití.
Pokud se jedná o práci empirickou, skládá se ze dvou částí – teoretické a výzkumné.
Teoretická část je podobně psaná jako u práce čistě teoretické.
Empirická část má následující podobu:
-
Metoda – popis toho, jakým způsobem byl výzkum realizován, jakými metodami jsme došli k cíli výzkumu. Je dobré popsat, jaké metody jsme použili, aby byl výzkum verifikovatelný, tedy ověřitelný. Důležité je i popsat typ výzkumného plánu, zda to byl experiment nebo korelační studie a pod.
-
Vzorek – v této kapitole popisujeme, jakým způsobem jsme vybírali účastníky, zda se jednalo o náhodný nebo lavinový nebo jiný výběr, kolik subjektů tvořilo vzorek, jakého byli socio – demografického složení, z jaké populace byli vybíráni, kolik osob jsme oslovili a kolik z toho odmítlo účast na studii. (Něco jiného je, když oslovíme 1000 osob a z toho 930 odmítne účast, než když z 1000 osob odmítnou pouze 4.)
-
Výsledky – tato kapitola čistě podává přehled výsledků, ty mohou být pro přehlednost uspořádány do grafů nebo do tabulek. V této kapitole by neměla být zahrnuta interpretace. Může zde ale být zahrnuta informace, jakým způsobem jsme k výsledkům došli, jaké statistické metody jsme použili.
-
Diskuse – diskuse je stěžejní kapitola výzkumné práce, je na ni kladen zvláštní důraz. Výsledky nehovoří samy za sebe, je důležité je vhodně interpretovat. V diskusi diskutujeme, zda jsou naše výsledky ve shodě se zjištěními předchozích výzkumů, zda je tam nějaký rozpor, nebo ne, zda se nám podařilo podpořit nebo vyvrátit naši hypotézu, kterou jsme kladli na začátku práce. V diskusi také zmíníme praktické výstupy, tedy použití pro praxi nebo zdroj pro teorii. Nezapomeneme zmínit omezení naší práce, tedy jestli výsledky platí pouze za určitých podmínek a za jakých... Zda navozená situace byla umělá nebo podobná přirozeným podmínkám a zda je tedy možné zobecnění.
E. ZÁVĚR
V závěru shrneme, k čemu jsme dospěli a zdůrazníme konkrétní přínos práce pro praxi nebo teorii.
G. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
Seznam použité literatury by měl obsahovat jen díla, která jsme četli.
Knižní odkazy mají takovouto formu:
Novák, J.: Produktivita prasat v Číně. Praha, Státní zemědělské nakladatelství 1992.
Časopisecké odkazy vypadají takto:
Smith, H., Adams, R: Changes in driver behaviour. Accident Analyzis nad Prevention, 26, 1994, 441-456.
Pokud je autorů více než tři, uvedeme:
Hans, J. a kol.: a potom stejně jako citace knihy nebo článku. Nebo Hans, J., et al.:
Pokud je autorů: 1, 2, 3, uvedeme všechny.
Pokud jsme použili internetový odkaz, všechny internetové odkazy se píší na konec použité literatury a před odkazem se píše Retrieved a datum, tedy datum stažení z internetu.
-
Několik formálních rad
Na titulní stranu píšeme:
Do levého horního rohu:
Jméno univerzity
Název fakulty
Obor
Do středu titulní strany:
Název diplomové práce česky
Název diplomové práce anglicky (rusky)
Jméno autora
Jméno školitele
Rok
Na druhou stranu se píše prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci napsal(napsala) samostatně a s použitím zdrojů uvedených v seznamu použité literatury.
Prohlášení vlastnoručně podepíšeme.
Přílohy se dávají na konec práce a číslování stránek je většinou římské.
Úplně jako poslední se píše obsah, kde jsou u názvu kapitol uvedené příslušné stránky.
